Je to za námi...

Co tím myslím? Výstavu včetně návštěvy Egona Wienera, dílničky i program v kostele s vystoupením dětí z místní MŠ, krásným příběhem a připomenutím významu Adventu páterem Vašinkem a skupinou Pranic.

Výstava, byť v poměrně nehostinném prostředí volební místnosti (DÍKY ZA NI!) a s využitím volebních zástěn, se velmi líbila. Některé názory návštěvníků si můžete přečíst zde. S dopomocí Aleny a Pavlíny se podařilo prostory vyzdobit, že se člověk necítil jako u voleb...:-) Hned na začátku výstavy v pátek se některé starší návštěvnice pustily do odborné debaty s Egonem, který jim, co se týče historie Machnína a znalostí bývalých rodáků, byl více než rovnoceným diskutérem. To byl jeden z důvodů, proč jsem byl rád, že k nám přišel. Nepočítaje naše členy můžeme 40 příchozích dospělých a cca 8 dětí v pátek považovat za úspěch. Sobotní dílničky, do jejichž přípravy se zapojily vedle výše uvedených dam i zástupkyně něžného pohlaví z řad SDH Machnín a naší rodiny, si užívaly nejen děti, ale i dospělí. Ti z hostů, kteří v pátek přišli bez brýlí, si návštěvu výstavy v sobotu zopakovali, tentokrát už patřičně vybaveni. Kdo že to byl? Náš Šulajs...:-) Rádi jsme ho viděli. Patří, byť to na pohled věkem neodpovídá, k lidem, kteří toho o Machníně a jeho historii hodně vědí. Na dílničky v sobotu přišlo cca 17 dospělých a 22 dětí. Kdbychom nekončili s ohledem na program v kostele před čvrtou hodinou, určitě by se našlo mnoho těch, kteří by ještě chtěli tvořit...

V krásně vyzdobeném kostele (díky našim ženám a především Pavlíně) byl vystaven ve vchodu betlém, který nám zapůjčil Karel Ploc. Kdo si ho chce prohlédnout lépe, bude po Vánocích opět v muzeu v "Kryštofáku". Druhý krásně naaranžovaný betlém (jesličky i celá konstrukce jsou Frantovo dílo) jsme při vyklízení kostela před opravou hodin našli ve věži. Viz foto nahoře.

Vystoupení dětí z naší mateřské školy už svým začátkem, kdy jeden z malých umělců nastoupil se sluchátky na uších, bylo veselé a krásné. Diváci aplaudovali tak, že se celý kostel chvěl...

Skupina Pranic navázala na vystoupní jejího lídra Ondry Halamy o Poutních slavnostech u nás. Nezklamali. Doplnění Ondrova zpěvu a kytary o basu (Petr Babec), příčnou flétnu a dechový kontroler (Míťa Meier) bylo velice příjemné. I skladby, které jsme již znali, dostaly nový rozměr. Kdo si nekoupil CD může si kapelu poslechnout zde. Na závěr jsme rozsvítili vánoční strom a "rampouchy" na věži. navíc si teď každý večer můžete prohlédnout, díky nasvětlení kostela zevnitř, naše krásné vitráže. Kdo nechtěl poslouchat reprodukovanou hudbu u stánků (děkujeme OÚ Kryštofovo Údolí) s nepřebernou nabídkou občerstvení od hasičů, mohl si užít v kostele vystopuení pana Keclíka, kterému děkujeme za naladění piána. Kdo zaváhal, jako já, ten přišel ke "snědenému krámu". Než jsem se stačil vrátit na místo činu (odvoz maminky), bylo vypito a snědeno. A to jsem se chvíli bál, že to budou hasiči stěhovat zpátky do hasičárny. Nápad s příspěvkem jedné "machny" na občerstvení pro všechny návštěvníky kostela se ukázal jako velice dobrý. Nejenže jsme díky tomu mohli spočítat návštěvníky (150), ale výrazně to přispělo k tomu, že se lidé po akci nerozprchli do svých domovů... Zůstali, pojedli, popili, poklábosili se sousedem. A to je rozměr, který celá akce měla mít - přivést lidi na místo, kde se potkají se svými sousedy, zastaví se v předvánočním shonu a užijí si společně adventní náladu. V tom smyslu se dle mého akce více než povedla. Ještě jednou velké díky všem, kteří se na její přípravě i průběhu podíleli.

M. Porš

První fotky z přípravy si můžete prohlédnout zde. Další fotky z výstavy a dílniček jsou zde. Fotky z kostela a od stromu a hasičských stánků jsou zde.